Masarykova univerzita

Masarykova univerzita (latinsky Universitas Masarykiana, v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně. Založena byla v roce 1919 jako druhá česká univerzita. Počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice. Má deset fakult a provozuje mimo jiné své Mendelovo muzeum, univerzitní kino Scala, univerzitní centrum v Telči a polární stanici na Antarktidě. Masarykova univerzita se dlouhodobě umísťuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS TopUniversities. Od roku 2019 je jejím rektorem Martin Bareš. O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurenční instituci. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu, při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.

České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze. Patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství a informačních technologií) a studuje na něm přes 19 tisíc studentů. V akademickém roce 2023/24 má ČVUT akreditováno celkem 502 českých a 352 anglických studijních programů. České vysoké učení technické v Praze je jednou z nejstarších technických univerzit světa s 316ti letou tradicí výjimečných výsledků a akademické reputace. Dle hodnocení QS patří mezi 500 nejlepších univerzit světa. Je špičkovou technikou v regionu střední a východní Evropy.
Fakulty:
Fakulta stavební Fakulta strojní Fakulta elektrotechnická Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Detašované pracoviště Děčín Fakulta architektury Fakulta dopravní Detašované pracoviště Děčín Fakulta biomedicínského inženýrství Fakulta informačních technologií
Vysokoškolské ústavy:
Masarykův ústav vyšších studií (MÚVS) Kloknerův ústav (KÚ) Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Ústav tělesné výchovy a sportu (ÚTVS) Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF)
Ostatní součásti ČVUT:
Výpočetní a informační centrum (VIC) Ústřední knihovna ČVUT (ÚK) V listopadu 2022 bylo otevřeno Informační centrum v přízemí budovy A Rektorátu ČVUT, Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6 Účelová zařízení Rektorát ČVUT Správa účelových zařízení (zahrnuje i studentské koleje, menzy, správu Betlémské kaple atd.) Česká technika – nakladatelství ČVUT

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), založená v roce 1953, je největší veřejnou vysokou školou ekonomickou v České republice. VŠE se člení na 6 fakult, které zájemcům nabízejí široké spektrum bakalářských, navazujících magisterských, doktorských i MBA studijních programů. Pět fakult – Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky a Národohospodářská fakulta – sídlí v centru Prahy. Fakulta managementu působí v Jindřichově Hradci. Studium probíhá podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů (ECTS). Na VŠE studuje v současné době více než 13 tisíc studentů. VŠE nabízí bakalářské studijní programy v češtině, angličtině a ruštině, navazující magisterské a doktorské studijní programy v češtině a angličtině. Od roku 2007 působí na VŠE Centrum pro studenty se specifickými potřebami (dříve Středisko handicapovaných studentů). Vysoká škola ekonomická přijímá studenty do bakalářských studijních programů na základě výsledků vlastních přijímacích zkoušek nebo na základě nejlepšího skóre v Národních srovnávacích zkouškách. Přijímací testy, které tvoří škola sama, jsou založeny na znalosti gymnaziální matematiky a alespoň jednoho cizího jazyka (dvou na Fakultě mezinárodních vztahů) na úrovni B2. Studium v bakalářských studijních programech trvá standardně 3 roky (6 semestrů), s možností bezplatného prodloužení o jeden rok, v inženýrských studijních programech 2 roky (4 semestry), rovněž s možností bezplatného prodloužení o jeden rok. Škola nabízí řadu doktorských studijních programů, jejichž standardní délka je tři až čtyři roky. Mezi studijní povinnosti patří typicky oborově volitelné předměty, fakultně volitelné předměty, celoškolsky volitelné předměty, jazyková výuka, tělesná výchova a další. Studium je v každém cyklu zakončeno obhajobou vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, disertační) a státní závěrečnou zkouškou z vybraných předmětů.